Jak se vyznat v BARF produktech?

Na trhu dnes najdete mnoho BARF produktů označených jako komplet. Jenže ne každý „komplet“ znamená totéž. Pro mnoho chovatelů je to lákavá představa – otevřu balení, naservíruji a mám jistotu, že pes dostává všechno, co potřebuje.

Slovo „kompletní“ v nás přirozeně vyvolává pocit jistoty. Jenže právě tady často vzniká nedorozumění. V BARF světě totiž komplet ve většině případů znamená jen to, že směs obsahuje vyvážený poměr masa, kostí a vnitřností v rámci jedné krmné dávky. Neznamená to automaticky, že je vhodné krmit pouze jeden produkt každý den po celý život psa.

Podle evropské legislativy a doporučení FEDIAF může být krmivo označeno jako kompletní, pokud při doporučeném dávkování pokrývá nutriční potřeby psa. Sleduje se obsah bílkovin, tuků, vápníku, fosforu, vitamínů a minerálů.

Normy však sledují především to, kolik živin krmivo obsahuje. Už méně řeší, kolik z nich pes skutečně vstřebá a jak se jednotlivé živiny v těle navzájem ovlivňují. Tabulky tedy říkají, kolik živin v krmivu je, ale teprve organismus psa rozhoduje o tom, kolik z nich dokáže opravdu využít.

Kompletní krmivo vs. BARF komplet

Kompletní krmivo je podle legislativy takové krmivo, které při dlouhodobém podávání samo o sobě pokrývá všechny nutriční potřeby psa. Často je toho dosaženo přidáním syntetických minerálů a vitamínů tak, aby výsledné hodnoty odpovídaly normám.

BARF komplet je naopak směs masa, kostí a vnitřností v přirozeném poměru, která tvoří jednu vyváženou krmnou dávku. Aby však byla výživa dlouhodobě vyvážená, je potřeba takové komplety střídat s dalšími zdroji potravy.

Proč nestačí, že čísla „sedí“

Když se díváme na složení krmiva, vidíme procenta a analytické hodnoty. Organismus psa ale řeší něco jiného – kolik z přijaté látky skutečně vstřebá a využije.

Ve střevě se minerály vstřebávají přes specifické transportní mechanismy. Některé prvky využívají stejné nebo velmi podobné cesty. Pokud je jednoho výrazně více, může omezit vstřebávání jiného.

Typickým příkladem je vztah mědi a zinku. Játra jsou přirozeně bohatá na měď. Pokud by byla dlouhodobě podávána ve vyšším množství bez širší pestrosti orgánů, může zvýšený příjem mědi ovlivňovat využitelnost zinku. Na papíře může být zinku v krmivu dost, v těle ale nemusí být využit v plné míře.

Podobně některé rostlinné složky obsahují látky, které na sebe vážou minerály a snižují jejich dostupnost. Přebytek omega-6 mastných kyselin bez dostatečného množství omega-3 může dlouhodobě podporovat zánětlivou zátěž organismu.

Nejde tedy o problém jedné porce. Jde o dlouhodobý efekt opakování stejné kombinace v krmení.

Schéma: vztah mědi a zinku v orgánech

Jednotlivé orgány obsahují různé množství stopových prvků. Pokud by pes dlouhodobě dostával pouze jeden typ orgánu, může docházet k nerovnováze.

Princip:
Při dlouhodobě vysokém příjmu mědi (např. pouze z jater) může být využitelnost zinku v těle nižší. Pestrost orgánů pomáhá tuto rovnováhu přirozeně vyrovnávat.

Konkrétní příklad z naší nabídky

Abychom nemluvili jen obecně, podívejme se na dva konkrétní produkty.

Forbarf | KOMPLET Kachna & Krůtí játra se zeleninou, ovocem a petrželkou

Tento komplet je postaven na celé mleté kachně. Obsahuje tedy maso, kosti, kůži i skelet. Neobsahuje jiné vnitřnosti, proto je doplněn o 5 % krůtích jater.

Z hlediska Ca a P je to velmi dobrý základ. Celá kachna přirozeně obsahuje vápník i fosfor v biologické vazbě. Poměr se pohybuje přibližně kolem 1,1–1,3 : 1, což odpovídá přirozené kořisti i doporučením pro dospělého psa.

Podívejme se na modelový příklad. Máme 20kg psa. Denní dávka při 3 % hmotnosti je přibližně 600 g krmiva. Při této dávce je příjem vápníku a fosforu díky kostní složce přirozeně vyvážený. Nejde tedy o dietu chudou na vápník, jak by tomu bylo u čisté svaloviny.

Co je ale limitem při dlouhodobém krmení pouze touto směsí?

Pes by přijímal stále stejný druh masa a stejný tukový profil. Orgánová složka je zastoupena pouze játry. Chybí například slezina, ledviny nebo srdce, které mají jiný profil stopových prvků a vitamínů. Pokud by nebyl jinak řešen přísun jódu, mohl by být omezený. Dlouhodobé podávání stejného typu orgánu znamená také opakovaný příjem stejného spektra mikroživin.

Nechceme tím kritizovat vlastní produkt. Jen vysvětlit limit každé monodiety.

Forbarf | MIX Kachní čtvrtě mleté, Mrkev & Petrželka

Tento produkt obsahuje maso s kostí a podíl zeleniny. Díky kostem má přirozený poměr Ca a P a tvoří velmi dobrý základ krmné dávky.

Chybí mu však další orgány. Pokud by byl pes dlouhodobě krmen pouze tímto MIXem, mohl by postupně vzniknout nedostatek vitamínu A a některých stopových prvků, které jsou koncentrovány právě ve vnitřnostech.

Proto je MIX koncipován jako základ krmné dávky, který si chovatel dále doplňuje.

Proč je snaha vytvořit „dokonalý kompletní BARF“ nesmysl? 

Na trhu existují i syrové BARF směsi označené jako „kompletní krmivo“ proto, že jsou vyváženy syntetickými minerály a vitamíny tak, aby splnily tabulkové hodnoty živin.

Z legislativního hlediska je to v pořádku. Takový přístup se ale v principu začíná podobat průmyslově vyváženým krmivům, kde jsou hodnoty živin dopočítávány pomocí doplňkových látek.

My volíme jinou cestu – cestu přirozených surovin a pestrosti.

Jak poznat kvalitní BARF komplet podle složení

Při výběru BARF kompletu se vyplatí podívat se na složení. Nemusíte být výživový specialista, abyste poznali základní rozdíly. Stačí sledovat několik jednoduchých věcí, protože se často setkáváme že výrobci nebo prodejci pojmenují slovem BARF komplet i jednoduchou směs svaloviny a dršťek. 

1️⃣ Jasně uvedený druh masa
Kvalitní produkt vždy uvádí konkrétní druh masa – například kachna, hovězí nebo krůta. Vyhýbejte se nejasným označením jako „masová směs“ nebo „živočišné produkty“. Čím přesnější složení, tím lépe víte, co pes skutečně jí.

2️⃣ Přirozený poměr masa, kostí a orgánů
BARF komplet by měl obsahovat kombinaci svaloviny, kostní složky a orgánů. Každá z těchto částí má jinou výživovou roli – maso dodává bílkoviny, kosti přirozený zdroj vápníku a orgány jsou bohaté na vitamíny a stopové prvky.

3️⃣ Přiměřené množství orgánů
Orgány jsou důležité, ale jejich množství by mělo být rozumné. Nejčastěji se používají játra jako zdroj vitamínu A a dalších mikroživin. Ideální je, když jsou orgány součástí směsi v menším, ale významném podílu.

4️⃣ Přehledné a jednoduché složení
U BARFu často platí, že méně je více. Kvalitní produkt se obvykle skládá z několika jasně definovaných surovin – masa, kostí, orgánů a případně malé části zeleniny nebo ovoce.

3 nejčastější chyby při krmení BARF komplety

1️⃣ Krmení stále stejného kompletu
I kvalitní BARF komplet je pořád jen jedna receptura. Pokud pes dostává dlouhodobě stále stejnou kombinaci masa a orgánů, může časem vzniknout jednostrannost v příjmu některých živin. Proto je důležité komplety střídat – podobně jako bychom ani my nejedli celý život jedno a to samé jídlo.

2️⃣ Zaměňování kompletu a MIXu
MIX bývá často jen základ krmné dávky – například maso s kostí. Chybí v něm orgány nebo jiné zdroje mikroživin. Pokud by pes dostával pouze MIX bez doplnění dalších složek, může mu časem některé důležité živiny chybět.

3️⃣ Snaha najít jeden „dokonalý“ produkt
Někteří chovatelé hledají jeden produkt, který vyřeší krmení navždy. Jenže přirozená výživa funguje jinak. Rovnováha vzniká pestrostí – střídáním druhů masa, orgánů a různých BARF kompletů.

Jednoduché pravidlo:
Pestrost v čase je přirozenější než dokonalá tabulka v jedné misce.

Proč psovité šelmi v přírodě nejí každý den to samé?

Když se podíváme na přirozenou potravu psovitých šelem, zjistíme jednu důležitou věc – jejich jídelníček není nikdy úplně stejný.

Vlci ani divocí psi neuloví pokaždé stejný druh kořisti. Někdy jde o větší zvíře, jindy o menší kořist. Liší se také věk zvířete, množství tuku, obsah orgánů nebo kostí. Navíc se v průběhu roku mění dostupnost potravy.

To znamená, že složení jejich potravy se přirozeně mění v čase. Jednou přijmou více tuku, jindy více kostní hmoty, jindy zase více orgánů bohatých na mikroživiny.

Právě tato přirozená variabilita pomáhá vyrovnávat drobné rozdíly ve složení jednotlivých jídel. Rovnováha tak nevzniká v jedné porci, ale v delším časovém horizontu.

Podobný princip se snaží napodobit i BARF krmení. Nejde o to, aby každá miska byla dokonale vyvážená podle tabulek. Důležité je, aby byla vyvážená strava jako celek v průběhu času.

„Příroda nefunguje podle jedné receptury. A právě proto ani pes nepotřebuje jíst každý den úplně stejnou směs.“

Co z toho plyne pro praxi

BARF komplet je plnohodnotná krmná dávka. Není to ale univerzální řešení na celý život psa.

Střídejte druhy masa.
Střídejte orgány.
Kombinujte komplety a mixy, doplňujte a obměňujte.

Přemýšlejte o výživě v horizontu týdnů a měsíců ne v rámci jedné porce.

Rovnováha nevzniká v jednom balení. Rovnováha vzniká v čase.

U našich produktů značky FORBARF proto u každého produktu uvádíme doporučení krmivo střídat nebo doplňovat.

Jak může vypadat jednoduché střídání v praxi

Příklad jednoduchého střídání během týdne:

Není potřeba složitě počítat každou porci. Důležité je přemýšlet o krmení v delším časovém horizontu. Například během jednoho týdne může pes dostat různé zdroje masa a orgánů.

Autor článku:  Bc. Jana Malá, DiS., Majitelka a zakladatelka Forbarf.cz

Článek vychází z odborné literatury o výživě psů a z praktických zkušeností s krmením BARF:

FEDIAF Nutritional Guidelines for Complete and Complementary Pet Food for Cats and Dogs; NRC – Nutrient Requirements of Dogs and Cats;

Case, L. P., Carey, D. P., Hirakawa, D. A.
Canine and Feline Nutrition: A Resource for Companion Animal Professionals.

Hand, M. S., Thatcher, C. D., Remillard, R. L., Roudebush, P.
Small Animal Clinical Nutrition.

Fascetti, A. J., Delaney, S. J.
Applied Veterinary Clinical Nutrition.

Wedekind, K. J., Hortin, A. E., Baker, D. H.
Methodology for assessing zinc bioavailability in animal nutrition.

Lönnerdal, B.
Dietary factors influencing zinc absorption.

Hill, D. A., Peerson, J. M., Brown, K. H.
Effect of zinc supplementation on zinc status indicators.

Bosch, G., Hagen-Plantinga, E. A., Hendriks, W. H.
Dietary nutrient profiles of wild wolves.

Axelsson, E. et al.
The genomic signature of dog domestication reveals adaptation to a starch-rich diet.